|
|
Tracing Microendolithic Ichnocenoses: A paleoecological and taphonomic approach over the Phanerozoic
Herenio Kerkhoff, Marta Leticia ; Holcová, Katarína (vedoucí práce) ; Skupien, Petr (oponent) ; Soták, Ján (oponent)
Fosilní záznam mikrobiální aktivity zvláště endolitických organizmů byl studován na šesti lokalitách z oblasti Západních Karpat v rozsahu od svrchního oligocénu po miocén (serraval). Tři lokality jsou z České republiky (Mikulov, LOM-1 a Hevlín), dvě ze Slovenska (DNV a LKŠ) a jeden vzorek je z Maďarska (tardské íly lom Rozalia). Hlavním cílem projektu bylo ověřit jak snížený obsah kyslíku ovlivní mikroendoliltické společenstva a celkovú mikrobiální aktivitu zaznamenanú v schránkách bentických foraminifer. Stupeň hypoxie byl vyjádřen poměrem oxických/dysoxických a hypoxických foraminifer definovaným jako "Benthic Foraminifera Oxygen Index", který poukázal na převahu dysoxických taxónů ve společenstvech se zřídkavými oxickými prvky. Dalším typem mikrobiální aktivity jsou biofilmy. Rentgenová spektroskopie (EDX) ukázala významné obohacení sírou, fosforem a železem ve vzorcích z biofilmů ve srovnání s okolitou horninou. Metoda pryskyřičné odlitků umožnila identifikovat ichnocenózy indikující dysfotickou až hluboce eufotickou zónu, s převahou mikrovrteb produkovaných zástupci skupin Chlorophyta, Rodophyta a heterotrofními organizmy. Mikrovrtby produkované sinicemi Euygonum nodosum a Scolecia filosa byly zjištěny na několika schránkách z lokality DNV, které musely být transportované z mělké fotické zóny....
|
|
|
Neolitický sídelní areál Praha-Krč, Společenská zahrada. Organizace prostoru sídelního areálu s rondely a problematika formativních procesů
VONDROVSKÝ, Václav
Práce předkládá vyhodnocení neolitického sídelního areálu s dvěma rondely, který byl odkryt roku 2001 v rámci záchranného archeologického výzkumu ve Společenské zahradě v Praze-Krči. Na základě široce pojaté analýzy hlavních kategorií artefaktů a ekofaktů jsou identifikovány tafonomické procesy, které formovaly nálezové soubory sídlištních jam, příkopů rondelů i kulturního souvrství. Tyto poznatky o integritě nálezových souborů slouží jako východisko pro další otázky. Standardně pojatá relativní chronologie neolitického areálu je doplněna o pravděpodobnostní modelování radiokarbonových dat získaných především z příkopů obou rondelů. Výsledky ukazují na současnost obou rondelů a dovolují rovněž zpřesnit dosavadní absolutní chronologii rondelů ve střední Evropě. Prostorová analýza nastiňuje možnosti identifikace dílčích aktivit a míst depozice odpadu v archeologickém záznamu sídelního areálu. V závěrečné části je diskutován význam rondelů pro symbolickou kompetici neolitických komunit organizovaných na translokálním principu.
|
|
|
"Small carbonaceous fossils (SCFs)": současný stav studia
Kovář, Vojtěch ; Fatka, Oldřich (vedoucí práce) ; Dašková, Jiřina (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou Small carbonaceous fossils (SCF). V první části práce je pojem SCF definován a následně jsou představeny palynologické macerační metody užívané k jejich získávání z horninových vzorků a způsoby zachování nebiomineralizovaných organických struktur ve fosilním záznamu. V návaznosti na výše uvedené je diskutován význam SCF pro různé oblasti paleontologie a příbuzných oborů. Hlavní část práce sestává z popisu jednotlivých publikovaných výskytů SCF od pozdního ediacaranu až po devon. V rámci tohoto popisu je představeno stratigrafické začlenění daného výskytu, litologie, z níž byly dané vzorky odebírány a organismy, které byly mezi nalezenými SCF identifikovány. Všechny lokality fanerozoického stáří jsou dále vyneseny v paleogeografických mapách odpovídajících příslušným útvarům. V závěru je diskutován široký paleogeografický rozsah výskytu SCF a spektrum litologií a sedimentárních prostředí, ze kterých je možné SCF získat a je nastíněn potenciál pro další studium. Klíčová slova: organické mikrofosilie a makrofosilie, spodní paleozoikum, tafonomie, palynologické macerační metody
|
|
|
Semikvantitativní zhodnocení fosilní asociace dobrotivského souvrství (ordovik pražské pánve) na lokalitě Ejpovice
Luptáková, Monika ; Kraft, Petr (vedoucí práce) ; Mergl, Michal (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na semikvantitativní vyhodnocení fosilního společenstva stratigraficky nejnižší vrstvy 3 ze zásekového vzorku na lokalitě Ejpovice, kde v jižním břehu zatopeného lomu vystupuje ve větší mocnosti dobrotivské souvrství ordoviku pražské pánve. Práce stručně shrnuje základní poznatky o fosilních asociacích dobrotivského souvrství, jeho litologii, stratigrafii a dosavadní paleontologické výzkumy na studované lokalitě. Popisuje paleoekologii fauny nalezené ve studovaném materiálu. Hlavní část práce je zaměřena na tafonomii fosilií přítomných ve zkoumaném materiálu a jejich asociace. Na závěr je charakterizována celková fosilní asociace v závislosti na paleoekologii a tafonomii zachovaných fosilií a je diskutován model paleoprostředí na lokalitě Ejpovice. Na základě litologie a přítomných fosilních asociací je předpokládáno, že na lokalitě Ejpovice panovalo dysoxické prostředí s epizodickým prouděním. Fauna je druhově ochuzena a taxony typické pro dobrotivské souvrství jsou svým výskytem jen vzácné. Fauna je alochtonní a jedná se převážně o postmortální akumulace. Klíčová slova: ordovik, pražská pánev, fosilní společenstva, paleoekologie, tafonomie
|
|
|
Nautiloidea svrchnokřídových epikontinentálních moří Evropy
Frank, Jiří
Post-triasové loděnky nejsou až tak vyhledávaným předmětem výzkumu v oblasti hlavonožců, jako například amoniti. Až na některé výjimečné lokality nejsou ve fosilním záznamu výrazně hojně zastoupeny, mají poměrně konzervativní morfologii a díky častému špatnému zachování je jejich zařazení do druhové či rodové úrovně poměrně komplikované. Výjimky tvoří taxony s velmi krátkým a endemickým výskytem a výrazně odlišnými morfologickými znaky, které jsou vhodné i pro biostratigrafické interpretace. Problematický je také typový materiál, který není v některých případech morfologicky reprezentativní pro daný taxon a proto je nutné četné taxony revidovat. Není ovšem pravdou, že by loděnky nebyly jistým podílem zastoupeny v paleontologických kolekcích přírodovědných institucí díky dlouholetým sběrům. Stejně tak paleontologické publikace, které sahají již do počátků 19 století, věnují této skupině přeci jen jistý, i když ne úplně významný prostor. Cílem této doktorské studie je zmapovat situaci post-triasových loděnek zejména s ohledem na svrchnokřídové zástupce vyskytující se na území Evropy a napomoci k jejich dalšímu výzkumu. Proto se studie podrobněji zabývá morfologickými znaky těchto zástupců a posléze jejich interpretací s ohledem k zachování exemplářů. Pozornost je také věnována ontogenezi této...
|
|
|
Změny vnějších povrchů koster dolních končetin způsobené tafonomickými faktory: Pohansko, 2. kostel
Vitnerová, Tereza ; Sládek, Vladimír (vedoucí práce) ; Pankowská, Anna (oponent)
Změny na vnějším povrchu kostí mohou být způsobeny různými tafonomickými faktory. Pro naší práci je důležité, jak se tyto změny projeví. Cílem práce bylo zpracovat a následně vyhodnotit změny na vnějším povrchu kostí dolních končetin. K analýze jsme zvolili soubor dospělých jedinců z druhého kostelního pohřebiště Pohanska u Břeclavi, konkrétně pletenec dolní končetiny (cingulum membri inferioris) a volnou dolní končetinu (pars libera membri inferioris). Tafonomické změny jsme zaznamenávali do vytvořených protokolů, typově se jednalo o poškození kosti a barevné změny. Obrazová schémata jsme následně převedli do digitální formy a v programech InkScape a AdobePhotoshop zpracovali do výsledné podoby. Výsledkem jsou heat mapy, díky kterým jsme byli schopni popsat nejčetnější místa výskytu jednotlivých změn. Nejčastěji jsme na kostech dolních končetin zachytili výskyt oranžového zbarvení, blíže jsme se proto zaměřili na jeho příčinu. V jeho chemickém složení jsme zjistili zvýšený obsah křemíku a hliníku, domníváme se tedy, že by se mohlo jednat o alumosilikátový zvětrávací produkt. Klíčová slova: Pohansko, tafonomie, tafonomické faktory, povrch kostí, dolní končetina
|
|
|
"Small carbonaceous fossils (SCFs)": současný stav studia
Kovář, Vojtěch ; Fatka, Oldřich (vedoucí práce) ; Dašková, Jiřina (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou Small carbonaceous fossils (SCF). V první části práce je pojem SCF definován a následně jsou představeny palynologické macerační metody užívané k jejich získávání z horninových vzorků a způsoby zachování nebiomineralizovaných organických struktur ve fosilním záznamu. V návaznosti na výše uvedené je diskutován význam SCF pro různé oblasti paleontologie a příbuzných oborů. Hlavní část práce sestává z popisu jednotlivých publikovaných výskytů SCF od pozdního ediacaranu až po devon. V rámci tohoto popisu je představeno stratigrafické začlenění daného výskytu, litologie, z níž byly dané vzorky odebírány a organismy, které byly mezi nalezenými SCF identifikovány. Všechny lokality fanerozoického stáří jsou dále vyneseny v paleogeografických mapách odpovídajících příslušným útvarům. V závěru je diskutován široký paleogeografický rozsah výskytu SCF a spektrum litologií a sedimentárních prostředí, ze kterých je možné SCF získat a je nastíněn potenciál pro další studium. Klíčová slova: organické mikrofosilie a makrofosilie, spodní paleozoikum, tafonomie, palynologické macerační metody
|
|
|
Nautiloidea svrchnokřídových epikontinentálních moří Evropy
Frank, Jiří
Post-triasové loděnky nejsou až tak vyhledávaným předmětem výzkumu v oblasti hlavonožců, jako například amoniti. Až na některé výjimečné lokality nejsou ve fosilním záznamu výrazně hojně zastoupeny, mají poměrně konzervativní morfologii a díky častému špatnému zachování je jejich zařazení do druhové či rodové úrovně poměrně komplikované. Výjimky tvoří taxony s velmi krátkým a endemickým výskytem a výrazně odlišnými morfologickými znaky, které jsou vhodné i pro biostratigrafické interpretace. Problematický je také typový materiál, který není v některých případech morfologicky reprezentativní pro daný taxon a proto je nutné četné taxony revidovat. Není ovšem pravdou, že by loděnky nebyly jistým podílem zastoupeny v paleontologických kolekcích přírodovědných institucí díky dlouholetým sběrům. Stejně tak paleontologické publikace, které sahají již do počátků 19 století, věnují této skupině přeci jen jistý, i když ne úplně významný prostor. Cílem této doktorské studie je zmapovat situaci post-triasových loděnek zejména s ohledem na svrchnokřídové zástupce vyskytující se na území Evropy a napomoci k jejich dalšímu výzkumu. Proto se studie podrobněji zabývá morfologickými znaky těchto zástupců a posléze jejich interpretací s ohledem k zachování exemplářů. Pozornost je také věnována ontogenezi této...
|
|
|
Nautiloidea svrchnokřídových epikontinentálních moří Evropy
Frank, Jiří ; Košťák, Martin (vedoucí práce) ; Turek, Vojtěch (oponent) ; Schlögl, Ján (oponent)
Post-triasové loděnky nejsou až tak vyhledávaným předmětem výzkumu v oblasti hlavonožců, jako například amoniti. Až na některé výjimečné lokality nejsou ve fosilním záznamu výrazně hojně zastoupeny, mají poměrně konzervativní morfologii a díky častému špatnému zachování je jejich zařazení do druhové či rodové úrovně poměrně komplikované. Výjimky tvoří taxony s velmi krátkým a endemickým výskytem a výrazně odlišnými morfologickými znaky, které jsou vhodné i pro biostratigrafické interpretace. Problematický je také typový materiál, který není v některých případech morfologicky reprezentativní pro daný taxon a proto je nutné četné taxony revidovat. Není ovšem pravdou, že by loděnky nebyly jistým podílem zastoupeny v paleontologických kolekcích přírodovědných institucí díky dlouholetým sběrům. Stejně tak paleontologické publikace, které sahají již do počátků 19 století, věnují této skupině přeci jen jistý, i když ne úplně významný prostor. Cílem této doktorské studie je zmapovat situaci post-triasových loděnek zejména s ohledem na svrchnokřídové zástupce vyskytující se na území Evropy a napomoci k jejich dalšímu výzkumu. Proto se studie podrobněji zabývá morfologickými znaky těchto zástupců a posléze jejich interpretací s ohledem k zachování exemplářů. Pozornost je také věnována ontogenezi této...
|
|
|
Vampýři a vampirizmus v archeologických publikacích z pohledu tafonomie a forenzní antropologie.
Drahošová, Michala ; Brůžek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Velemínský, Petr (oponent)
Téma vampýrů a vampirismu budí hluboký zájem nejen literárních autorů a čtenářů, ale i médií a široké veřejnosti. Toto téma je též velice důležité z historického a archeologického hlediska, kdy byla v minulosti prováděna jistá protivampirická opatření na tělech zemřelých. A v poslední době se dá říct, že se jedná i o jistý fenomén při interpretaci atypického pohřebního ritu. Bakalářská práce se zabývá některými archeologickými případy, které jsou interpretovány jako vampirické pohřby. Pro jistou a správnou interpretaci nestandardního pohřbu je ale nesmírně důležitá tafonomická analýza a kvalitní kresebná a fotografická dokumentace nalezené situace. Právě znalosti tafonomie, archeotanatologie a forenzní antropologie umožňují v řadě případů vysvětlit některá z udávaných protivampirických opatření. Nicméně dohledat detailní dokumentace publikovaných vampirických pohřbů je mnohdy obtížné až nemožné. Důležitou roli při interpretaci hrají i přirozené rozkladné a geologické procesy. Nestandardní pohřby mohou existovat, ale jak vyplývá ze závěrů práce, bylo by chybou označit každý atypický nález ihned za vampýra bez bližšího ohledání a tafonomické analýzy. Důležitá je revize starších archeologických prací a jejich konfrontace s nejnovějšími poznatky a vývojem vědy.
|
host ::
RSS.